SVĚTOVÝ DEN SRDCE 2006

Jak mladé je Vaše srdce

Získat dva, pět či deset let života navíc není jen nesplnitelný sen. Zatímco věk kalendářní měnit nemůžeme, věk biologický je dán aktuálním stavem našeho organizmu a ovlivnit ho lze. Zdravá strava a životní styl, dostatek pohybu a nekuřáctví přispívá k ochraně proti kardiovaskulárním úmrtím a pomáhá, aby srdce stárlo pomaleji. „Jak mladé je Vaše srdce“ je ústřední motto letošního Světového dne srdce, který vyhlašuje Světová federace srdce a který se 24. září koná ve více než 100 zemích světa. U jeho příležitosti pořádá Česká kardiologická společnost ve spolupráci s Floraporadnou edukační akci pro veřejnost „Zdravé srdce 2006“. Jejím cílem je upozornit na problematiku srdečních a cévních onemocnění, podpořit prevenci a relevanci onemocnění pro většinu obyvatel České republiky a zároveň ovlivnit životní návyky českých lidí, které vedou k předčasnému stárnutí srdce a cévního systému.

„Onemocnění srdce a cév jsou v naší republice zabijákem číslo jedna – ročně na ně zemře téměř 60 000 lidí. Pro lepší představu lze uvést, že toto číslo znamená smrt jednoho člověka každých 9 minut,“ uvádí prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti. Vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, strava, kouření, stres a nedostatek pohybu – to vše ovlivňuje skutečné stáří našeho organizmu a jeho hlavní motor, srdce. Jedním z hlavních rizikových faktorů srdečních a cévních onemocnění je vysoká hladina cholesterolu v krvi – podle průzkumů má každý druhý dospělý v České republice hladinu cholesterolu vyšší, než by měl mít. „Všichni bychom si měli sami za sebe uvědomit, že ozdravěním životního stylu můžeme výrazně pomoci svému srdci, které je motorem našeho organizmu, a tím prodloužit a zkvalitnit vlastní život“, dodává prof. Aschermann. Více o tom, jak se bránit předčasnému stárnutí srdce najdete zde.

V současnosti umíme vyjádřit stáří jediným způsobem – pomocí kalendářního věku, tedy dobou uplynulou od narození jedince. „Pro určení reálného stáří organizmu je však kalendářní věk nedostatečným kritériem - nevystihuje individuální rozdíly průběhu a rychlosti stárnutí u jednotlivců“, tvrdí Doc. MUDr. Lubomír Novák, CSc. odborník na medicínu proti stárnutí z Kliniky GHC - Praha. Objektivní stav organizmu odráží tzv. biologický věk, který si můžete změřit za pomoci odborníků na medicínu proti stárnutí. „Pokud bude pacient postupovat v souladu s doporučením lékařů, může získat dva, pět či deset let života navíc“, dodává Doc. Novák. Více o biologickému věku najdete zde.

Pojízdná ambulance „Zdravé srdce 2006“ navštíví od 4. do 24. září 2006 celkem 14 měst České republiky. Kromě bezplatného měření cholesterolu budou mít zájemci možnost poradit se s nutričními terapeutkami o tom, jak změnit jídelníček a životosprávu. „Nejlepší prevencí srdečně-cévních onemocnění je totiž zdravá strava a celkově zdravý životní styl“, tvrdí koordinátorka projektu, nutriční terapeutka Věra Králová, DiS. Na základě vyplněného dotazníku se každý zájemce na místě dozví, jestli se biologický věk jeho srdíčka shoduje s věkem kalendářním. Projekt „Zdravé srdce 2006“ má také za cíl zmapovat v regionech životní styl občanů České republiky. Harmonogram zastávek projektu „Zdravé srdce 2006“ v jednotlivých městech najdete zde.

Jak se bránit předčasnému stárnutí srdce

Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí – ročně na ně zemře na celém světě 17,5 milionu lidí. V Evropě jsou onemocnění srdce a cév příčinou téměř poloviny úmrtí (49 %) a ročně stojí náklady na péči o nemocné zhruba 169 miliard Euro. V naší republice jsou onemocnění srdce a cév zabijákem číslo jedna – ročně na ně zemře téměř 60 tisíc lidí, což je přibližně 5 000 lidí každý měsíc. Pro lepší představu lze uvést, že toto číslo znamená smrt jednoho člověka každých 9 minut, neboli přibližně 5 000 lidí měsíčně. V roce 2004 u nás na choroby srdce a cév zemřelo 24 919 mužů (48 % všech úmrtí) a 30 123 žen (54 % všech úmrtí), hospitalizováno v nemocnicích bylo 370 996 pacientů. Pod stálým dohledem praktického lékaře z důvodu srdečních a cévních onemocnění bylo v roce 2004 1,5 milionu pacientů z důvodů hypertenze, 845 894 z důvodů ischemické choroby srdeční (z toho 90 283 akutní infarkt myokardu) a 280 775 pacientů z důvodů cévních onemocnění mozku – celkem bylo evidováno přes 2,5 milionu lidí, tedy každý čtvrtý Čech.

Vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, strava, kouření, diabetes mellitus, stres, obezita a nedostatek pohybu – to vše ovlivňuje skutečné stáří našeho organizmu a jeho hlavní motor, srdce. Jedním z hlavních rizikových faktorů srdečních a cévních onemocnění je vysoká hladina cholesterolu v krvi – podle průzkumů má každý druhý dospělý v České republice hladinu cholesterolu vyšší, než by měl mít. Riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění je vyšší v rodině, kde se již v některé formě vyskytuje. Svůj podíl mají genetické faktory, ale především složky životosprávy. Intervencí dosavadního životního stylu a aktivní ovlivnění rizikových faktorů vede jednoznačně ke snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Ve srovnání se západní Evropou, kde lidé více dbají na zdravý životní styl a stravu, je výskyt kardiovaskulárních onemocnění u nás téměř dvojnásobný. Kardiovaskulární úmrtnost žen v ČR byla v roce 2000 379 na 100 tisíc úmrtí, zatímco v západní Evropě byla 208 na 100 tisíc úmrtí. U mužů byla úmrtnost v ČR 577 na 100 tisíc úmrtí v porovnání se západní Evropou 325 na 100 tisíc úmrtí. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění v porovnání se západní Evropou, stejně jako úmrtnost v jejich důsledku u nás prudce stouply v době železné opony mezi 70. a 90. lety minulého století. Teprve 90. léta přinesla snižování kardiovaskulární mortality a průměrná délka života české populace se od té doby zvýšila o čtyři roky na současných 72 let u mužů a 78 let u žen. Od roku 2000 se však tento pozitivní vývoj zastavil a kardiovaskulární úmrtnost u nás stagnuje či se dokonce mírně zvyšuje. Regionální rozdíly ve výskytu srdečních a cévních onemocnění demonstrují významné rozdíly v životním stylu i užívání preventivních léků. Příkladem může být kouření – v Itálii kouří 15 % populace, zatímco v Maďarsku 30 % a u nás dokonce 46 – 49 % lidí!

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi patří k hlavním příčinám vzniku aterosklerózy. Čím vyšší je hladina cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů v krvi, tím je pravděpodobnější, že dojde k onemocnění srdce a cév. Hodnota celkového cholesterolu nad 8,5 mmol/l zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění čtyřikrát! Pokud snížíte hladinu cholesterolu v krvi o 10 %, snížíte tak riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o 25 %. Normální a doporučované hodnoty lipidů v krvi jsou následující: do 5 mmol/l celkový cholesterol, do 3 mmol/l LDL cholesterol, do 1,7 mmol/l triglyceridy. Hodnota HDL, tedy ochranného cholesterolu, by měla být vyšší než 1 mmol/l u mužů a 1,3 mmol/l u žen. V České republice má vyšší hladinu cholesterolu až 70 % populace, což je číslo opravdu varující a mělo by donutit každého jednotlivce k zamyšlení se sám nad sebou a jak naloží se svým srdcem.

Vysoký krevní tlak (hypertenze) může být nejen příčinou aterosklerózy, ale může ji i dále zhoršovat. Výskyt srdečních onemocnění u osob s vyšším krevním tlakem se ztrojnásobí. Hodnoty krevního tlaku by měly být pod 130/80 mm Hg. Vyšší krevní tlak u nás má 24 % mužů a 19 % žen.

Obezita je závažným zdravotním problémem, který zvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění. S obezitou je navíc spojeny další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění - vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Za obzvláště rizikovou je považována centrální obezita, tj. obezita typu jablko, při které se podkožní tuk ukládá především v oblasti břicha a hrudníku. Pokud máte obvod pasu větší než 88 cm (ženy) nebo 102 cm (muži), řadíte se mezi obézní. Podle posledních průzkumů má 60 % mužů v České republice vyšší váhu, než by měli mít - z toho 42 % nadváhu a 18 % obezitu. 29 % žen má nadváhu a 17 % je obézních – celkem 47 % žen má zvýšenou tělesnou váhu.

Kouření patří k nejdůležitějším ovlivnitelným rizikovým faktorům aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Zásadní informací pro pacienta je, že z hlediska kardiovaskulárního systému neexistuje „bezpečná“ dávka tabákového kouře. Jinými slovy: i jedna cigareta denně srdci a cévám významně škodí a zvyšuje například riziko vzniku infarktu myokardu na dvojnásobek Zanechání kouření je tedy nezbytnou podmínkou úspěšné prevence kardiovaskulárních onemocnění, neboť zlepšuje hladinu dobrého HDL cholesterolu, snižuje riziko trombózy a má pozitivní vliv na celkové fungování srdce a cév. U nás kouří téměř polovina populace – 46 % mužů a 49 % žen. Je nesmírně důležité, aby si každý člověk uvědomil, že sám vlastními životními návyky může výrazně pomoci svému srdci, prodloužit a zkvalitnit svůj život. Jednotlivé rizikové faktory se nesčítají, ale násobí! Pokud má člověk například vysokou hladinu cholesterolu nad 8,5 mmol/l, zvýšený krevní tlak nad 195 mm Hg a zároveň kouří, jeho riziko kardiovaskulárních onemocnění se zvyšuje 16 krát! V naší populaci je bez jediného rizikového faktoru pouze 4 % mužů a 7 % žen.

Česká kardiologická společnost doporučuje následující zásady prevence kardiovaskulárních onemocnění:

Zanechte kouření!
Zdravě se stravujte – omezte celkový příjem tuků, preferujte tuky rostlinné před živočišnými, konzumujte dostatečné množství zeleniny a ovoce, zařaďte do jídelníčku ryby, preferujte celozrnné výrobky a omezte solení.
Pokud máte zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, zařaďte do jídelníčku 2 gramy rostlinných sterolů denně.
Buďte fyzicky aktivní minimálně 30 minut denně většinu dní v týdnu.
Pokud máte nadváhu či obezitu, upravte energetický příjem tak, aby došlo k poklesu tělesné váhy (pod BMI 25 – BMI vypočtete váha/výška2).
Udržujte hodnoty cholesterolu pod 5 mmol/l u celkového cholesterolu, pod 3 mmol/l u LDL cholesterolu a pod 130/80 mm Hg u krevního tlaku. Nechte si zkontrolovat hladinu krevního cukru 1 x ročně.
Pokud se u Vás v rodině vyskytlo kardiovaskulární onemocnění, nechte vyšetřit
Berte léky podle předpisu lékaře.

Kontrola rizikových faktorů, zdravá strava a životní styl, dostatek pohybu a nekuřáctví přispívá k ochraně proti kardiovaskulárním úmrtím a pomáhájí, aby srdce stárlo pomaleji. Proto se motto „Jak mladé je Vaše srdce“ stalo ústředním tématem letošního Světového dne srdce, který vyhlašuje Světová federace srdce, jejíž členem je i Česká kardiologická společnost. Světový den srdce se koná 24. září ve více než 100 zemích světa. U jeho příležitosti pořádá Česká kardiologická společnost a značka Flora prostřednictvím Floraporaden zdravého životního stylu edukační akci pro veřejnost „Zdravé srdce 2006“. Jejím cílem je podpořit prevenci srdečních a cévních onemocnění v České republice a ovlivnit životní návyky českých lidí, které vedou k předčasnému stárnutí srdce a cévního systému.

Co znamená biologický věk

Anti-aging medicína je nově vznikající lékařský obor, jehož cílem je zbrzdit proces stárnutí organizmu a zabránit degenerativním změnám. V současnosti umíme vyjádřit stáří jediným způsobem – pomocí kalendářního věku, tedy dobou uplynulou od narození jedince. Pro určení reálného stáří organizmu je však kalendářní věk nedostatečným kritériem - nevystihuje individuální rozdíly průběhu a rychlosti stárnutí u jednotlivců.

Objektivní stav organizmu odráží tzv. biologický věk. Kalendářní věk, uvedený v občanském průkaze, samozřejmě ovlivnit nebo změnit nemůžeme. Naopak biologický věk je dán aktuálním stavem našeho organizmu a ovlivnit ho lze. Biologický věk může být vyšší i nižší než skutečný věk. Pokud je člověku 40 let a jeho biologický věk je 50 let, jeho organizmus vykazuje velké degenerativní změny a ukazuje na předčasné stárnutí.

Zvýšený biologický věk je zpravidla spojen se sníženou chutí k životu, nedefinovatelnou únavou a nechutí k aktivnímu odpočinku. Klesá sexuální apetence, zhoršují se smyslové i kognitivní (tj. poznávací) funkce. Klesá vštípivost paměti, schopnost abstrakce a prostorové představivosti; zhoršuje se zraková ostrost i sluch na vyšších frekvencích. Hormonální změny a změny vnitřního prostředí organizmu zhoršují adaptaci na stres, klesá ochrana proti existujícím volným radikálům, jedinec se hůře přizpůsobuje změnám okolního prostředí. Mění se struktura a látková výměna v kostech, snižuje se elasticita vazů a kloubů. Důsledkem je zhoršení statiky i dynamiky páteře, s následnými změnami pohybových stereotypů.

Nejslabším článkem biologického věku je v našich podmínkách zpravidla oběhový systém. Příznaky vyplývající ze zhoršené funkce kardiovaskulárního aparátu však nemusí být při stárnutí bezprostředně dominantní. Známkou předčasného stárnutí kardiovaskulárního aparátu jsou nejprve změny v malých tepnách. Zde dochází s postupujícím věkem ke zhoršování prostupnosti cévní stěny pro živiny a kyslík. Mimo běžně známých rizikových faktorů jako zvýšená hladina cholesterolu je příčinou oxidační stres. V jeho průběhu dochází k poškození cévní výstelky tvorbou chemicky velmi reaktivních kyslíkových molekul (tj. radikálů). Při poklesu výkonnosti kardiovaskulárního systému a změnách zásobování tkání kyslíkem oxidační stres stoupá. Pro zachování biologického věku je proto ovlivnění stárnutí srdce a kardiovaskulárního aparátu nejdůležitější.

Čím si svůj biologický věk nejčastěji zkracujeme? Ovlivňuje ho náš životní styl, prostředí a genetické predispozice. Kromě genetických faktorů, které zatím ovlivnit neumíme, určuje délku našeho života to, co jíme, jak odpočíváme, jaký máme vztah k životu, zda kouříme, a dále také vnější vlivy jako životní prostředí apod. Na mechanizmu stárnutí se podílí celá řada faktorů – hormony, změny struktury nukleových kyselin, změny metabolizmu kyslíku a změny způsobené volnými kyslíkovými radikály. Čím je člověk starší, tím více volných radikálů na něj útočí, přičemž obranná schopnost jeho organizmu klesá.

Jak zjistit svůj skutečný biologický věk? Nejlépe pomocí odborníků. Určení biologického věku představuje komplex lékařských vyšetření včetně zobrazovacích a laboratorních metod, následuje sofistikované o zdravotním stavu klienta a jeho životním stylu. Data jsou hodnocena speciální počítačovou metodikou. Závěrem je materiál v rozsahu 20 – 25 stran, který je individualizován, obsahuje určení skutečného biologického věku a klientův nejslabší článek. Obsahem je i doporučení nejvhodnějších preventivních i léčebných postupů, díky nímž se člověk naučí žít v souladu se svým genetickým potenciálem a minimalizuje působení rizikových faktorů. Bude-li pacient postupovat v souladu s doporučením lékařů, může získat dva, pět či deset let života.

Výzkumy ukazují, že savčí nebo lidská buňka je schopna dožít se zhruba 120 let. Tyto výzkumy však jsou na teoretické úrovni a neříkají nic o tom, jak těch 120 let bude aktivních. Lékaři se snaží nejen o to, aby lidé žili déle, ale především kvalitněji. Především poslední čtvrtinu života by člověk zasloužil strávit aktivně, v plném duševním a fyzickém zdraví a nikoliv jako pacient léčebny dlouhodobě nemocných. V současné době zažívá obor medicíny proti stárnutí velký boom, a to nejen v oblasti populární – zájem lidí, médií, ale i odborné lékařské veřejnosti. Také Světová federace srdce si pro letošní Světový den srdce vybrala problematiku stárnutí srdce s mottem „Jak mladé je Vaše srdce“.

Projekt Zdravé srdce 2006

Všemi regiony České republiky bude od 4. do 24. září 2006 projíždět mobilní ambulance „Zdravé srdce 2006“. Jedná se o společnou osvětově vzdělávací akci České kardiologické společnosti a Floraporaden. Projekt je součástí aktivit konaných u příležitosti letošního Světového dne srdce, který každoročně vyhlašuje Světová federace srdce. Světový den srdce se slaví poslední neděli v září ve více než 100 zemích světa - letos připadá tento den na 24. září. Jedním z hlavních cílů je upozornění na problematiku kardiovaskulárních onemocnění, která jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v ČR.

„Zdravé srdce 2006“ navštíví během tří týdnů všechny regiony republiky. Jednodenní zastávky jsou plánovány vždy v centru města, nejčastěji na náměstí, a to vždy od 11 do 17 hodin. Tým pojízdné ambulance tvoří laborantka, která bude zájemcům měřit hladinu celkového cholesterolu a nutriční terapeutky, jež budou radit s úpravou jídelníčku a celkovým ozdravěním životosprávy na základě naměřených hodnot a zjištěných stravovacích zvyklostí. Pro každého bude připraveno zdravotní vysvědčení s naměřenou hodnotou a sada informačních materiálů, které s ozdravováním životního stylu pomohou. Letošní motto Světového dne srdce je „Jak mladé je Vaše srdce?“ - právě proto si každý na místě bude moci zjistit, jak je na tom se skutečným, biologickým, stářím svého srdce. Na základě vyplněného dotazníku se každý zájemce na místě dozví, jestli biologický věk jeho srdíčka koresponduje s věkem kalendářním.

Stejné služby bude nabízet také posílený tým v rámci Světového dne srdce v Praze v areálu školy Na Pražačce, v cíli Běchovického běhu. Kromě poradenství a měření cholesterolu si budou moci návštěvníci projít pod dohledem zkušených trenérů zátěžovým testováním organizmu. V rámci programu bude ve 13 hodin, za asistence předního českého kardiochirurga Prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc., vypuštěno do vzduchu 5000 balónků, symbolizujících průměrný počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v ČR za jeden měsíc.

Projekt „Zdravé srdce 2006“ bude také celorepublikovým průzkumem životního stylu občanů České republiky. Výsledky budou po skončení akce vyhodnoceny a nabídnuty médiím i široké veřejnosti. Harmonogram zastávek pojízdné ambulance „Zdravé srdce 2006“ je následující:

pondělí 4.9.	Brno	Moravské náměstí
úterý 5.9.	Olomouc	Horní náměstí
středa 6.9.	Ostrava	Ulice 28. října
čtvrtek 7.9.	Zlín	Náměstí míru
pondělí 11.9.	Hradec Králové	Náměstí 28. října
úterý 12.9.	Plzeň	Náměstí republiky
středa 13.9.	Sokolov	Náměstí Budovatelů
čtvrtek 14.9.	Ústí n/Labem	Lidické náměstí
pátek 15.9.	Liberec	před palácem Dunaj
pondělí 18.9.	České Budějovice	Náměstí Přemysla Otakara II
úterý 19.9.	Pardubice	Pernštýnské náměstí
středa 20.9.	Mladá Boleslav	Náměstí míru
čtvrtek 21.9.	Jihlava	Masarykovo náměstí
neděle 24.9.	Praha	Areál školy Na Pražačce, Praha 3

Mapu zastávek naleznete zde

Nejlepší prevencí srdečně-cévních onemocnění je však i nadále zdravý životní styl. Tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, kde životní styl hraje významnou roli, jsou příčinou až 90 % všech srdečně-cévních onemocnění. Proto bychom rádi poradili všem, kterých se to týká, zásady pro udržení zdravého srdce:

Jezte pravidelně a v malých dávkách, nejlépe 4-5krát denně (nebudete mít pocit hladu, zabráníte nárazovému přejídání a následnému tloustnutí).
Snažte se, aby Váš energetický příjem nebyl vyšší než výdej (určitě nepřiberete na váze, pokud přidáte pravidelný pohyb, půjdou kila i dolů).
Příjem tuků by měl tvořit přibližně třetinu Vašeho denního energetického příjmu (30-35 %). A platí, že není tuk jako tuk: preferujte tuky rostlinné před živočišnými, protože rostlinné tuky mají příznivější složení z pohledu prevence srdečních a cévních onemocnění. Vybírejte raději kvalitní rostlinné oleje a tuky, především ty s vyšším obsahem vícenenasycených mastných kyselin. Živočišné tuky, mezi které patří máslo, sádlo, tavené sýry, ale také skryté živočišné tuky např. v tučném mase, tučných mléčných výrobcích či uzeninách, omezte nebo zcela vynechte.
Pokud máte zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, zařaďte do svého jídelníčku rostlinné steroly v dávce 2 g denně. Ty naleznete v potravinách obohacených rostlinnými steroly – např. rostlinný tuk nebo probiotické minidrinky se steroly.
Nepřesolujte. Doporučené a dostatečné množství soli je 5-6 g na den. Reálně se spotřeba soli u nás pohybuje okolo 12-15 g. Nejvíce soli a sodíku obsahují potraviny solené a posypané solí, potraviny ve slaných nálevech, některé minerálky, slané sýry, uzeniny atd.
Z ovoce a zeleniny udělejte součást každého jídla, nikoli jenom jeho ozdobu. Vitaminy, minerální látky a další ochranné látky obsažené v ovoci a zelenině jsou nejlepší prevencí předčasného stárnutí a civilizačních nemocí. Každý den bychom měli mít na jídelníčku nejméně 5 porcí ovoce a zeleniny, tj. 400 g. Pět porcí ovoce a zeleniny jednoduše pokryjeme např. snídaní složenou ze sklenky 100% ovocné šťávy a celozrnného chleba s rostlinnou pomazánkou a rajčetem, miskou zeleninového salátu před obědem, zeleninovou přílohou k hlavnímu chodu a jablkem k odpolední svačině.
Nahraďte potraviny z bílé mouky jejich celozrnnými obdobami. Přestože energetická hodnota celozrnného pečiva s bílým je srovnatelná, organizmu dodáte více vitaminů, minerálních látek a vlákniny.
Nebojte se ochutnávat nové druhy potravin a zkoušet nízkotučné verze tradičních pokrmů. Předejdete tím stereotypu a budete moci jíst Vaše oblíbená jídla, ale bez rizika tloustnutí a budete ohleduplnější ke svému srdci.
Vyhýbejte se přijímání nevhodných kalorií ve formě sladkostí, slaných pochutin a uzenin.
Tekutiny jsou stejně důležité jako kvalitní strava - přijímejte je v dostatečném množství 2 - 3 l denně a nejlépe v neslazené podobě (odměnou Vám budou mladistvý vzhled, zdravé ledviny a psychická pohoda).
Zdravé stravovací zvyklosti nejsnáze utvoříte u svých dětí, které jsou bez předsudků (je to z Vaší strany ten nejlepší dárek do života).
Ke správné životosprávě patří i pravidelná pohybová aktivita. Zkuste to alespoň 3x týdně hodinu, rozpumpujte své srdce!
Nekuřte.
Snažte se zvládat stres.

Světový den srdce 24. 9. 2006

Světový den srdce, který vyhlašuje Světová federace srdce, se koná každý rok poslední neděli v září ve více než 100 zemích světa. Ústředním mottem letošního Světového dne srdce, který připadá na 24. září 2006 je „Jak mladé je Vaše srdce“. U jeho příležitosti pořádá Česká kardiologická společnost ve spolupráci s Floraporadnou edukační akci pro veřejnost „Zdravé srdce 2006“. Jejím cílem je upozornit na problematiku srdečních a cévních onemocnění, podpořit prevenci a relevanci onemocnění pro většinu obyvatel České republiky a zároveň ovlivnit životní návyky českých lidí, které vedou k předčasnému stárnutí srdce a cévního systému.

Světový den srdce společně oslavíme v neděli 24. září 2006 v Praze v areálu školy Na Pražačce, v cíli Běchovického běhu. Tým pojízdné ambulance tvoří laborantka, která bude zájemcům měřit hladinu celkového cholesterolu a nutriční terapeutky, jež budou radit s úpravou jídelníčku a celkovým ozdravěním životosprávy na základě naměřených hodnot a stravovacích zvyklostí. Pro každého bude připraveno zdravotní vysvědčení s naměřenou hodnotou a sada informačních materiálů, které s ozdravováním životního stylu pomohou. Letošní motto Světového dne srdce je „Jak mladé je Vaše srdce?“ - právě proto si každý na místě bude moci zjistit, jak na tom se skutečným – biologickým – stářím svého srdce je. Na základě vyplněného dotazníku se každý zájemce na místě dozví, jestli biologický věk jeho srdíčka koresponduje s věkem kalendářním.

Kromě poradenství a měření cholesterolu si budou moci návštěvníci projít zátěžovým testováním organizmu pod dohledem zkušených trenérů. V rámci programu bude ve 13 hodin, za asistence předního českého kardiochirurga Prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc., vypuštěno do vzduchu 5000 balónků symbolizujících průměrný počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v ČR za jeden měsíc.

Vytisknout | Doporuč známému

2010

e-kalkulačka

Poraďte se

Pro média | Pro odborníky