ONEMOCNĚNÍ SRDCE
Srdečně-cévní onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí – ročně na ně zemře na celém světě 17,5 milionu lidí. V Evropě jsou onemocnění srdce a cév příčinou téměř poloviny úmrtí (48 % - 4,3 milionů lidí) a náklady na péči o nemocné v Evropské unii činily v roce 2006 zhruba 110 miliard Euro.* V naší republice jsou onemocnění srdce a cév zabijákem číslo jedna – ročně na ně zemře více než 50,5 tisíc lidí,** což je přibližně 4 200 lidí každý měsíc. Pro lepší představu lze uvést, že toto číslo znamená smrt jednoho člověka každých 10 minut. V roce 2006 u nás na choroby srdce a cév zemřelo 23 810 mužů (46,6 % všech úmrtí) a 28 750 žen (51,9 % všech úmrtí), hospitalizováno v nemocnicích bylo 346 000 pacientů s tímto onemocněním**. Pod stálým dohledem praktického lékaře z důvodu srdečních a cévních onemocnění bylo v roce 2006 1,6 milionu pacientů z důvodu hypertenze, 848 000 z důvodu ischemické choroby srdeční a 280 000 pacientů z důvodu cévních onemocnění mozku.
Vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, strava, kouření, cukrovka, stres, obezita a nedostatek pohybu – to vše ovlivňuje skutečné stáří našeho organizmu a jeho hlavní motor, srdce. Jedním z hlavních rizikových faktorů srdečních a cévních onemocnění je vysoká hladina cholesterolu v krvi – podle průzkumů má téměř 70 %*** dospělých v České republice hladinu cholesterolu vyšší, než by měl mít.
Riziko rozvoje srdečně-cévních onemocnění je vyšší v rodině, kde se již v některé formě vyskytuje. I když svůj podíl mají i genetické faktory, důležitá je především životospráva. Pozitivní změna dosavadního životního stylu a aktivní ovlivnění rizikových faktorů vede jednoznačně ke snížení výskytu srdečně-cévních onemocnění. Ve srovnání se západní Evropou, kde lidé více dbají na zdravý životní styl a stravu, je výskyt srdečně-cévních onemocnění u nás téměř dvojnásobný. Výskyt i úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění u nás v porovnání se západní Evropou prudce stouply v době železné opony mezi 70. a 90. lety minulého století. Teprve 90. léta přinesla snižování úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění a průměrná délka života české populace se od té doby zvýšila o čtyři roky na současných 72 let u mužů a 78 let u žen. Od roku 2000 se však tento pozitivní vývoj zastavil a úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění u nás stagnuje či se dokonce mírně zvyšuje. Regionální rozdíly ve výskytu srdečních a cévních onemocnění mezi jednotlivými státy Evropy demonstrují významné rozdíly v životním stylu i užívání preventivních léků.
Vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, strava, kouření, cukrovka, stres, obezita a nedostatek pohybu – to vše ovlivňuje stav našeho srdečně-cévního systému a jeho nejdůležitější součásti – srdce. Svými životními návyky můžeme sami výrazně pomoci srdci a prodloužit a zkvalitnit svůj život – nebo naopak. Jednotlivé rizikové faktory se nesčítají, ale násobí!
Více o tom, jak výrobky Flora prospívají Vašemu srdci, se dozvíte zde.
*** Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001.
