RIZIKA PRO VAŠE SRDCE
Základní rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění jsou všeobecně známy. I když je přitom mnoho lidí přesvědčeno, že tato onemocnění ohrožují více muže než ženy, skutečnost je jiná. V roce 2006 zemřelo v ČR na choroby srdce a cév 23 810 mužů (46,6 % všech úmrtí) a 28 750 žen (51,9 % všech úmrtí). * K rizikovým faktorům patří: 
- vysoký cholesterol
- vysoký krevní tlak
- genetická predispozice
- nesprávná životospráva
- obezita
- cukrovka
* Zdravotnická ročenka České republiky 2006, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz.
Vysoký cholesterol
Zvýšená hladina celkového cholesterolu a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi patří k významným příčinám srdečně-cévních onemocnění. Hodnota celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat do 5,0 mmol/l. Jeho hladina nad 8,5 mmol/l přitom znamená zvýšení rizika onemocnění srdce a cév čtyřikrát. V případě zvýšené hladiny cholesterolu je důležité znát také hodnotu „zlého" LDL cholesterolu a „hodného" HDL cholesterolu. Hodnota „zlého“ LDL cholesterolu by neměla překročit 3 mmol/l a hodnota „hodného“ HDL cholesterolu by se neměla pohybovat u mužů pod 1 mmol/l a u žen pod 1,2 mmol/l.
Vyšší hladinu cholesterolu má téměř 70 % * dospělé populace v ČR, přičemž mnoho z nás svoji hladinu cholesterolu nezná a tento rizikový faktor přehlíží. Z výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) přitom vyplývá, že průměrná hladina cholesterolu by se měla do budoucna mírně snižovat. I při tomto trendu ale bude stále přesahovat doporučovaných 5,0 mmol/l. **
Vyšší hladina cholesterolu může být způsobena genetickou zátěží, ale často závisí na naší životosprávě. Jedná se tedy o tzv. ovlivnitelný rizikový faktor, jehož hladinu máme z velké části ve svých rukou!
Pokud máte zvýšenou hladinu cholesterolu, nezapomeňte do svého jídelníčku, kromě dalších důležitých úprav, pravidelně zařazovat rostlinný tuk Flora pro.activ. Flora pro.activ obsahuje aktivní složku, rostlinné steroly, které při každodenním používání výrazně snižují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu, a to v průměru o 10 % během 3 týdnů, aniž by měla vliv na hladinu „hodného“ HDL cholesterolu. Odborníky doporučované množství 2 – 2,5 g sterolů denně Vám zajistí konzumace pouhých 30 g tohoto rostlinného tuku (10 g = cca 1 lehce namazaný krajíc chleba).
Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Vysoký krevní tlak může být příčinou aterosklerózy (kornatění cév), kterou také dále zhoršuje. Za optimální krevní tlak je považována hodnota do 130/80 mm Hg. Průzkumy WHO ukazují, že ve Střední Evropě souvisí 25 % případů infarktu myokardu s vysokým krevním tlakem*. V roce 2006 navštívilo z důvodu vysokého krevního tlaku praktického lékaře 1,6 milionů dospělých. Zvýšený krevní tlak má v České republice 24 % mužů a 19 % žen, přičemž podle mezinárodních studií by se měl náš průměrný krevní tlak mírně snižovat.
Stejně jako vysoký cholesterol i hypertenze patří k faktorům, které můžeme ovlivnit svým životním stylem. Nefarmakologická léčba hypertenze zahrnuje v případě nadváhy a obezity snížení tělesné hmotnosti, dále pak dostatečnou konzumaci ovoce a zeleniny, snížení příjmu tuků s důrazem na omezení tzv. nasycených (živočišných) tuků, snížení nadměrné konzumace alkoholu a omezení příjmu soli. Doporučený denní příjem soli pro dospělé je 5 g (1 čajová lžička). V roce 2006 byla ale průměrná spotřeba soli na jednoho obyvatele 6,1 kg ročně**, tedy 16,7 g denně. Zapomínat bychom neměli ani na dostatečnou tělesnou aktivitu a nekouření.
Genetická predispozice
Riziko srdečně-cévních onemocnění se zvyšuje u lidí, u jejichž blízkých příbuzných se projevily předčasně (u mužů před 55. rokem věku a u žen před 65.) rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění. Vyšší riziko mají také osoby, u nichž se v rodině objevili dědičné formy poruchy metabolizmu tuků či kumulace více rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění.
Rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění můžeme pozorovat i u dětí. Důležité je tedy včas odhalit děti se zvýšeným rizikem vývoje předčasné aterosklerózy (kornatění cév) a zahájit jejich léčbu. K tomu slouží tzv. selektivní screening hyperlipoproteinémií v dětství, který je zařazen do systému preventivních prohlídek. Poprvé v 5 letech dítěte je dětský lékař povinen při preventivní prohlídce zjistit podrobnou rodinnou anamnézu se zaměřením na rizikové faktory aterosklerózy. V případě pozitivní anamnézy pak musí odebrat žilní krev na stanovení celkového cholesterolu, triglyceridů, „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu. Pokud zjistí hyperlipoproteinémii, podle její hladiny a s přihlédnutím k závažnosti rizikových faktorů stanoví léčebný plán sám, ve spolupráci s dětským kardiologem vyškoleným v problematice hyperlipoproteinemií, nebo po konzultaci se specializovanou ambulancí pro poruchy lipidového metabolizmu. Stejný postup dětský lékař zopakuje ve 13 letech.
NahoruNesprávná životospráva
Riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění ovlivňuje v oblasti výživy hlavně celkový energetický příjem, složení a množství tuků, konzumace soli, ovoce a zeleniny, a dále pohybové aktivity a kouření.
Energetický příjem (v podobě jídla a nápojů) by měl odpovídat energetickému výdeji formou práce a pohybu. Pro ženy činí doporučený denní příjem energie 2 000 kcal denně, pro muže pak 2 500 kcal denně. Přitom platí, že jeho výše se stanovuje nejlépe individuálně s přihlédnutím k věku, pohlaví, fyzické zátěži a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Rovnováha energie je velmi citlivá. Pokud bude denní energetický příjem o 50 kcal (což je např. polovina sušenky) vyšší než výdej, může to vést ke zvýšení hmotnosti o 1 až 2 kilogramy za rok. Je také třeba zdůraznit, že důležitá je nejen energetická hodnota naší stravy, ale také její složení.
Tuky by měly tvořit 30 až 35 % denního příjmu energie, přičemž převládat by měly tuky s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin (mono- a vícenenasycené mastné kyseliny). Konkrétně se jedná o rostlinné oleje, kvalitní rostlinné tuky z nich vyrobené a rybí tuk. Tyto mastné kyseliny jsou prospěšné pro srdečně-cévní systém, protože zlepšují profil lipidů v krvi, a tím snižují riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.
Naopak bychom měli omezit příjem tuků, v nichž převažují trans a nasycené mastné kyseliny. Nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy nejen v másle a sádle, ale také ve skryté formě (díky čemuž si jejich konzumaci mnohdy neuvědomujeme) ve vepřovém a hovězím mase, másle a sádle, ale také ve skryté formě (jejichž konzumaci si mnohdy ani neuvědomujeme) ve smetaně a smetanových výrobcích, tučných sýrech, uzeninách apod.
Nenasycené mastné kyseliny by měly tvořit 2/3 z denního příjmu tuků, nasycené mastné kyseliny pak maximálně 1/3. Doporučený denní příjem nasycených mastných kyselin přitom často vyčerpáme již při konzumaci skrytých tuků. Proto pokud používáte tuky, jak ve studené, tak teplé kuchyni, přednost byste měli dávat tukům rostlinného původu, kvalitním rostlinným olejům a z nich vyrobeným kvalitním roztíratelným tukům.
Pro organizmus jsou škodlivé také trans mastné kyseliny, které nejen že zvyšují hladinu celkového a „zlého“ LDL cholesterolu, ale navíc snižují hladinu „hodného“ HDL cholesterolu. Tyto mastné kyseliny se mohou vyskytovat v některých ztužených rostlinných tucích a výrobcích z nich vyrobených – tedy sušenkách, oplatkách, koblihách apod. Roztíratelné rostlinné tuky nové generace (např. Flora, Rama, Perla), které již nejsou vyráběny ztužováním, obsahují pouze stopové, tedy nutričně nevýznamné množství, trans mastných kyselin a jejich účinek je naopak díky obsahu nenasycených mastných kyselin velice příznivý. Detailní přehled výrobků na trhu a jejich složení naleznete na www.zdravykorinek.cz.
Dalším způsobem, jak snížit riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, je dostatečná pohybová aktivita, která pomáhá udržovat srdce zdravé, protože snižuje krevní tlak a zvyšuje hladinu „hodného“ HDL cholesterolu. Na střední fyzickou zátěž minimálně 30 minut denně si najde čas pouhých 18 % Evropanů, naopak 16 % z nich během posledního týdne nešlo ani na desetiminutovou procházku. *
Přitom podle Světové zdravotnické organizace je nedostatek pohybu příčinou vzniku ischemické choroby srdeční ve více než 20 % a příčinou mrtvice v 10 %. * V ČR se náročné fyzické aktivitě nejméně 3,5 hodiny týdně (což je minimální doba doporučovaná odborníky pro prevenci civilizačních chorob) věnuje pouze více než třetina populace. **
Kouření patří k nejdůležitějším ovlivnitelným faktorům aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Z hlediska srdečně-cévního systému přitom neexistuje „bezpečná“ dávka cigaret, a i jedna cigareta denně zvyšuje riziko vzniku infarktu myokardu na dvojnásobek. Nebezpečné je také pasivní kouření, na něž v roce 2002 zemřelo v EU přibližně 80 000 obyvatel, přičemž 32 000 z nich zemřelo na ischemickou chorobu srdeční. *
Více o tom, jak ozdravit svůj životní styl, se dozvíte zde. Na Vaše dotazy také rády odpoví nutriční terapeutky na bezplatné Informační lince Flora 800 175 324 nebo na info@flora.cz.
** Životní styl a obezita - longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR, projekt ČSL JEP, Česká obezitologická společnost. 2006.
NahoruObezita
Obezita je závažným zdravotním problémem zvyšujícím riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Může být ale také příčinou vzniku dalších rizikových faktorů – vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Za obzvláště rizikovou je považována tzv. centrální obezita, jinak též nazývaná obezita typu „jablko“, při které se nadbytečný tuk ukládá především v oblasti břicha a hrudníku. Podle dat Světové zdravotnické organizace má zvýšená hodnota BMI (Body mass index), tedy hodnota nad 25 kg/m 2, vliv na vznik třetiny případů ischemické choroby srdeční a mrtvice. Z odborných studií přitom vyplývá, že nadváhou či obezitou trpí 52 % dospělé populace v ČR. * Míra obezity by se přitom měla podle předpovědí odborníků jak u mužů, tak u žen nadále zvyšovat. **
** European cardiovascular disease statistics. Edition 2008. www.heartstats.org.
NahoruCukrovka
Cukrovka neboli diabetes mellitus je nemocí, jejíž výskyt nejen v České republice, ale i celosvětově, narůstá. V České republice je přibližně 800 000 diabetiků, ovšem ve věkové kategorii nad 60 let představují pacienti s diabetem 20 až 25 % populace.* K tomu je třeba dodat, že u každého druhého seniora v této věkové kategorii najdeme stavy, které diabetu předcházejí. Tato čísla ještě umocňuje fakt, že za posledních 35 let vzrostl počet diabetiků 3,5krát. V 92 % se přitom jedná o diabetiky 2. typu, u nichž vede k nemoci nesprávný životní styl.
* Novotný, T.: Cílových hodnot dosahují stále jen 3 % diabetiků. Medical Tribune. 19. 5. 2008. www.medicaltribune.cz .
Srdce pro nás pracuje celý náš život a na tom, jak se o něj staráme, záleží, jakou práci pro nás bude odvádět. Dodržováním zásad zdravého životního stylu a snahou o snížení vlivu rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění proto prodlužujeme svůj aktivní život. Více o tom, jak výrobky Flora prospívají Vašemu srdci, se dozvíte zde .
Nahoru
