CO JE ZÁKLADEM TUKŮ?

Tuky jsou složené z glycerolu a mastných kyselin. Právě jednotlivé typy mastných kyselin určují vliv tuků na naše zdraví.

Nasycené mastné kyseliny – SAFA (saturated fatty acids)

Převažují v tucích živočišného původu. Tento typ mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Jejich konzumace je v České republice zhruba dvakrát vyšší, než jsou hodnoty doporučované odborníky. Proto bychom měli konzumaci nasycených mastných kyselin výrazně omezovat.

Mononenasycené mastné kyseliny – MUFA (monounsaturated fatty acids)

Velký podíl těchto kyselin je v rostlinných olejích. Pozitivní vliv byl doložen hlavně v případech, kdy nahradily ve stravě nasycené mastné kyseliny (obsažené zejména v živočišných tucích).

Vícenenasycené mastné kyseliny – PUFA (polyunsaturated fatty acids)

Nejvíce jsou obsaženy v tucích rostlinného původu a v rybím tuku. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi efektivněji než MUFA, a tím snižovat riziko vzniku krevních sraženin. Mají významnou úlohu v prevenci srdečně-cévních onemocnění.

Do této skupiny vícenenasycených mastných kyselin patří omega 6 a omega 3 kyseliny, které jsou pro naše zdraví velmi důležité. Některé z těchto kyselin patří do skupiny esenciálních (nezbytných), tedy takových, které si náš organizmus nedokáže vytvořit sám a musíme je proto dodávat stravou (jedná se o kyselinu linolovou, patřící do skupiny omega 6 vícenenasycených mastných kyselin, a o kyselinu alfa-linolenovou, patřící do skupiny omega 3 mastných kyselin). V popředí zájmu odborníků jsou zejména omega 3 mastné kyseliny, které působí příznivě na náš srdečně-cévní systém.* Proto bychom měli dbát na to, abychom jich měli ve stravě dostatek. Tyto omega 3 mastné kyseliny najdeme zejména v rybím tuku (má jiné složení než ostatní živočišné tuky a převažují v něm prospěšné nenasycené mastné kyseliny), v rostlinných olejích, ořechách, v listové zelenině a rostlinných tucích.

Trans mastné kyseliny – TFA (trans fatty acids)

Podílejí se na zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a mají negativní vliv na náš srdečně-cévní systém.** Vznikaly při starších technologických postupech výroby tuků, tzv. částečným ztužováním (částečnou hydrogenací). Tato technologie se používala k přípravě tzv. tukové násady. Tuková násady, tedy směs tuků, z nichž byl následně vyroben finální výrobek (rostlinný tuk), přitom tvořila pouze jednu ze surovin používaných při výrobě rostlinných tuků. V současné době je k výrobě kvalitních roztíratelných rostlinných tuků používán nový výrobní postup, tzv. interesterifikace, při které trans mastné kyseliny prakticky nevznikají.
Největším zdrojem těchto kyselin jsou v dnešní době některé druhy sladkého pečiva a zákusků (kam jsou stále ještě ztužené tuky přidávány), některé pokrmy rychlého občerstvení a živočišné tuky.

Více o výrobě a složení tuků se dozvíte na www.zdravykorinek.cz.

* Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku; Společné doporučení českých odborných společností, 2005, www.kardio-cz.
** Brát, J.: Obsah transizomerů mastných kyselin v jedlých tucích, in Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, 2004, č. 3.

Více o tom, jak výrobky Flora prospívají Vašemu srdci, se dozvíte zde.

 

Vytisknout | Doporuč známému

e-kalkulačkae-kalkulačka
Registrovat